Sdílení elektřiny: Kdy se vyplatí a na co si dát pozor?

Dobře nastavený systém může snížit náklady na energie pro všechny zapojené domácnosti. Je však důležité zohlednit i dopady na stávající smlouvy na dodávku či výkup elektřiny – ty mohou pozbýt platnosti, a obchodník tak může upravit cenu elektřiny nebo výši plateb. To je pochopitelné, protože sdílení mění charakter odběru i dodávky do sítě. Každému rozhodnutí o vstupu do sdílení by proto měla předcházet důkladná analýza všech výhod i nevýhod.

V západoevropských zemích je komunitní energetika již dobře etablovaným modelem, kde slouží jako ukázka úspěšné realizace bioenergetické vesnice. K produkci elektřiny a tepla využívají bioplynové stanice a fotovoltaické panely, čímž dosahují energetické soběstačnosti a nezávislosti na vnějších dodavatelích. Podívejme se podrobněji na sdílení elektřiny.

Co sdílení elektřiny v bytových domech obnáší

• Technická příprava: Pokud se jedná o sluneční energii, prvním bodem je instalace fotovoltaické elektrárny (FVE) je prvním krokem. Vyžaduje posouzení technického stavu střechy a kapacity připojení. Po instalaci je nutné zajistit výměnu elektroměrů za chytré elektroměry s průběhovým měřením, které umožní přesný monitoring výroby a spotřeby.

• Legislativní rámec: Od 1. ledna 2023 je v Česku možné sdílet elektřinu v rámci jednoho objektu, což se týká například bytových domů s jednou přípojkou. Pravidla upravuje vyhláška č. 408/2015 Sb. Komunitní energetika se navíc rozšiřuje i na sousedící objekty přes veřejnou distribuční síť.

• Organizační aspekty: Klíčová je shoda mezi obyvateli ohledně financování, rozdělení elektřiny (tzv. alokační klíč) a správy systému. Doporučuje se formální dohoda či smlouva mezi účastníky, která předejde budoucím sporům.

Kdy je sdílení elektřiny vhodné?

• Vysoká spotřeba společných prostor: Pokud má dům vysoké náklady na osvětlení chodeb, provoz výtahů nebo jiné společné technologie, může být sdílení výhodné.

• Zájem a spolupráce obyvatel: Úspěch projektu závisí na ochotě obyvatel zapojit se a podílet se na investici i správě systému.

• Vhodné technické podmínky: Střecha musí být vhodná pro instalaci solárních panelů – je nutné zhodnotit orientaci, nosnost a stínění.

Výhody sdílení elektřiny

• Snížení nákladů na energie: Efektivní využití vlastní vyrobené elektřiny snižuje účty za elektřinu.

• Energetická soběstačnost: Výroba vlastní elektřiny zvyšuje nezávislost na externích dodavatelích a chrání před výkyvy cen.

• Ekologický přínos: Přechod na obnovitelné zdroje snižuje uhlíkovou stopu a přispívá k udržitelnosti.

• Motivace k úsporám: Sledování spotřeby motivuje k efektivnímu využívání elektřiny a energetickým úsporám.

Nevýhody a rizika sdílení elektřiny

• Nerovnoměrné rozdělení výhod: Nastavení alokačního klíče je složité. Byty s vyšší spotřebou mohou získat větší výhody než ty s nízkou spotřebou, ačkoliv investice bývá společná.

• Nízký přínos pro domácnosti s malou spotřebou: Zákazníci s minimální spotřebou nemusí zaznamenat výrazné úspory.

• Problémy s přebytky: Elektřina vyrobená během dne, když jsou obyvatelé mimo domov, se obtížně spotřebovává a její prodej do sítě je ztrátový – přebytky se vykupují za nízké nebo záporné ceny, zejména v létě.

• Vysoké investiční náklady: Pořizovací náklady na FVE a akumulační systémy jsou stále vysoké. Bateriová úložiště, která by pomohla využít přebytky, mají dlouhou návratnost.

• Změna smluvních podmínek: Sdílení elektřiny může vést ke změnám v dodavatelských smlouvách, které se mohou promítnout do vyšších cen za zbývající nakupovanou elektřinu.

• Stabilita distribuční sítě: Komunitní energetika nezaručuje vyšší stabilitu sítě. Distribuční soustava musí být stále připravena pokrýt celkovou spotřebu i při výpadku lokálních zdrojů.

• Hodinová struktura spotřeby: Fotovoltaika vyrábí energii v hodinách, kdy je elektřina levná. Obyvatelé ale často odebírají elektřinu v dražších večerních hodinách, což může navýšit průměrnou nákupní cenu.

Širší kontext komunitní energetiky
Komunitní energetika má své kořeny již v 70. letech, kdy první projekty vznikaly v Německu, Dánsku a Švédsku. V těchto zemích se model postupně profesionalizoval a rozšířil i na malé obce a městské čtvrti. Typickým příkladem jsou bioenergetické vesnice, které využívají bioplynové stanice a kombinovanou výrobu elektřiny a tepla. Tyto vesnice jsou energeticky soběstačné a síť využívají pouze pro prodej přebytků nebo krytí výpadků.

V České republice se rozvoj komunitní energetiky potýká s řadou překážek. Mezi hlavní patří nedostatečná infrastruktura, pomalá legislativní příprava a neochota obyvatel k zakládání energetických družstev. Přesto se očekává, že s příchodem dotačních programů a větší informovaností veřejnosti zájem poroste.

Doporučení
Před rozhodnutím o zapojení do komunitní energetiky je nezbytné provést důkladnou ekonomickou analýzu. Důležité je také promyslet varianty akumulace a správné nastavení smluvních vztahů, aby byl projekt dlouhodobě udržitelný.