Aktuálně: 5 trendů, které v roce 2024 proměnily fotovoltaický trh v České republice

Celkový instalovaný výkon nově připojených zdrojů ve fotovoltaice v roce 2024 dosáhl 967 MWp, což je podobná kapacita jako v roce 2023 (970 MWp). Rekordním tempem se v Česku začaly rozvíjet velké bateriové systémy a také stavět obří pozemní solární elektrárny. Jak se loni proměnil tuzemský fotovoltaický trh?

Stagnace růstu
Česku vzrostl v roce 2024 téměř o temelínský blok jaderné elektrárny. Drtivá většina (967 MWp) nových zdrojů připadlo na fotovoltaické elektrárny. Uvedlo to České sdružení regulovaných elektroenergetických společností (ČSRES).

Podle průzkumu portálu www.solarninovinky.cz  se v roce 2024 v Česku rozestavěly nové fotovoltaické elektrárny (FVE) o výkonu přes 1200 MWp. Drtivá většina z nich se z nich (967 MWp) připojila do sítě podle včera prezentovaných dat ze strany Českého sdružení regulovaných elektroenergetických společností (ČSRES), zastupující společnosti ČEPS, ČEZ Distribuce, EG.D a PREdistribuce.

Podle dat ČSRES se instalovaný výkon fotovoltaických elektráren (FVE) od roku 2021 přibližně zdvojnásobil a za poslední dva roky se ztrojnásobila dodávka přebytků elektřiny do soustavy. Nicméně na meziroční bázi v letech 2023-2024 přírůstek nových FVE stagnoval na hladině 970 MWp.

Dominance velkých fotovoltaik
Celkově bylo loni v tuzemsku zprovozněno 44 593 nových FVE, což je sice meziročně o 38106 méně než v rekordním roce 2023. Ve výkonu totiž začaly převažovat právě velké a podnikatelské projekty.

Naopak trh FVE pro domácností byl z velké části nasycen už v předchozích letech, proto je celkový počet nových zdrojů připojených v roce 2024 nižší.  Celkově bylo  České republice na konci roku 2024 připojeno přes 212 000 FVE. Jejich celkový počet tak loni vzrostl o 27 procent oproti roku 2023.

V současnosti celkový instalovaný výkon ve fotovoltaice dosahuje 4,43 GW, meziročně o 28 procent vyšší. Zhruba 86 procent tvoří FVE na střechách rodinných domů.

„Počtem loni dominovaly fotovoltaické elektrárny na střechách rodinných domů, kterých bylo nově připojeno téměř 41.000 o celkovém výkonu 429 megawattů. V instalovaném výkonu však už převažovaly fotovoltaiky u podnikatelů a velké elektrárny nad jeden megawatt, jejichž celkový výkon byl 539 megawattů. Napříč těmito kategoriemi vzniklo dvaapůlkrát více elektráren nad sto kilowattů než v roce 2023,“ uvedl člen Správní rady ČSRES Svatopluk Vnouček.

O narůstajícím podílu velkých zařízení svědčí i průměrná velikost nových zdrojů, která loni vzrostla z 11,7 kW na 21,7 kW. Výkon ovšem roste i u domácích elektráren, loni činil v průměru 10,5 kW, což je o 30 procent více než dosud.

Dynamický růst akumulace
Podle dat ČSRES v Česku také přibývá také roste fotovoltaik s bateriovým úložištěm (BESS). Celkem jich bylo spolu v roce 2024 se soláry připojeno 36 246 o celkové kapacitě 506 megawatthodiny (MWh). V případě domácích zařízení měly BESS podíl 84 procent.

Meziročně vzrostla celková instalovaná kapacita BESS v České republice o 26 % a jejich absolutní počet o 23 %. Doménou BESS jsou sice stále ještě instalace v domácnostech, které loni kapacitně zaujímaly 86% podíl a počtem instalací dokonce 95% podíl. Průměrná velikost BESS v roce 2024 činila 11,7 kWh. Celkem je v ČR společně se solárními elektrárnami k síti připojeno 157 507 BESS o kapacitě téměř 2 GWh.

Rodiny z 84 % volily v loňském roce řešení v podobě fotovoltaiky kombinované s bateriovým úložištěm s průměrnou kapacitou 11,7 kWh. Průměrná kapacita baterie spojená s fotovoltaikou instalovanou do konce roku 2023 byla 11,42 kWh. Celkem je v ČR společně se solárními elektrárnami k síti připojeno 157 507 bateriových úložišť o kapacitě téměř 2 GWh. Z nich bylo nově v roce 2024 připojeno 36 246 o celkové kapacitě 506 MWh.

Rozvoj velkých elektráren a baterií
Novým trendem v Česku je dynamický rozvoj velkých (tzv. utilitních) systémů akumulace energie v bateriích (tzv. BESS). Je to dáno zejména rostoucím zájmem investorů o realizaci nových velkých bateriových projektů na brzké schválení novely energetického zákona LEX OZE 3 v senátu v lednu. Dalším důvodem jsou očekávání nových dotačních programů za účelem posilování role akumulace pro stabilizaci a rozvoj distribučních sítí.

Po více než 14 letech se v roce 2024 v Česku začala stavět ve větším měřítku i velké pozemní FVE o výkonu až 40 MWp. Rekordmanem byl v roce 2024 polostátní gigant ČEZ, který měl ve fázi výstavby několik velkých FVE o výkonu přes 40 MWp. Do konce roku má pak společnost ambici navýšit jejich výkon na 1500 MWp.

K dalším investorům patří také Pražská energetika, která na severu Čech dokončuje velkou FVE o výkonu 22 MWp. Ve stejném regionu staví i společnost Sokolovská uhelná (SUAS), která získala dotace 211,5 milionu korun z Modernizačního fondu na stavbu tří velkých FVE na Sokolovsku.

Loni na podzim se v Česku začala stavět zřejmě největší fotovoltaická elektrárna o výkonu 43 MWp. Projekt se rodí v severních Čechách a účastní se jej několik českých firem.

Růst decentralizace
„Decentralizace energetiky probíhá, což potvrzují i naše statistiky. Rok 2024 byl ve znamení pokračujícího zájmu o připojení nových zdrojů, ohromného množství nutných úprav systémů a rekordních investic. Celkem se do soustavy připojilo 44 633 nových zdrojů o výkonu 1008 megawatt. To přibližně odpovídá jednomu bloku Jaderné elektrárny Temelín„, řekl Milan Hampl, předseda Správní rady sdružení ČSRES.

K elektrizační soustavě je v současnosti připojeno celkem 213 638 zdrojů, což je zhruba čtyřikrát více než před třemi lety. Celkový instalovaný výkon jen fotovoltaických elektráren se od roku 2021 přibližně zdvojnásobil a za poslední dva roky se ztrojnásobila také dodávka přebytků elektřiny do soustavy.

„Podporuji zavádění moderních technologií, které zajišťují vyrovnávání rozdílů mezi výrobou a spotřebou elektřiny a poskytují nezbytné služby pro stabilní provoz elektrizační sítě. Agregace, akumulace a flexibilita otevírají možnost přizpůsobit svou produkci a spotřebu aktuálním potřebám a podmínkám celé sítě nebo energetického trhu. Jde o nové nástroje, které nabídnou příležitost firmám na energii vydělat a lidem ušetřit. To je moment, na nějž cílíme i s novelou energetického zákona LEX OZE 3I a se kterým je spojeno i schválení nového Národního akčního plánu pro chytré sítě 2025–2030,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček.


Vývoj fotovoltaiky v číslech